Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Zprávy z ČSOT / Reports from ČSOT

ACTA CHIRURGIAE ORTHOPAEDICAE ET TRAUMATOLOGIAE ČECHOSL.,
76, 2009, p. 249 - 250

Prof. Maurice Edmond Müller, M.D.

Ve věku 91 let zemřel dne 10. května 2009 prof. M. E. Müller. Poslední rozloučení se konalo v bernské katedrále 18. května 2009.

Prof. M. E. Müller se narodil 28. března 1918 v Bielu. Jeho matka dbala na přísné francouzské vychování, žil ale v německé části Švýcarska, kde školy byly německé. Otec byl obchodníkem. Již jako dítě byl vůdčí osobností - kormidelníkem na veslici - a mezi dětmi hrál prim. V sedmnácti letech patentoval nosič na kravaty, při železné neděli sbíral staré bicykly, které renovoval a prodával. Studoval medicínu ve Freiburgu, Bernu a Lausanne v  letech 1936-1944. Po skončení studií (1944-1945), přerušovaném během války vojenskou službou, se zúčastnil lékařské mise v Habeši. Po návratu nastoupil ve starém Balgristu, kde byla prováděna klasická ortopedie - „Krippelorthopaedie“. V roce 1947 přechází jako „Oberarzt“ do všeobecné kantonální nemocnice v Liestalu. Od roku 1949 se cíleně věnuje studiu ortopedie a navštěvuje významné kliniky: prof. Langeho, prof. Witta, prof. Hohmanna, prof. Merle d?Aubigneho, prof. Roberta Judeta, prof. van Nesse, prof. Danise, prof. Pauwelse.

ACHOT 3/2009

V roce 1952 nastupuje na ortopedickou kliniku Balgrist v Bernu k prof. R. Francillonovi. Návštěva u prof. Danise na něho hluboce zapůsobí a jeho princip kompresní dlahy, kortikální a spongiózní šrouby a vyříznutí závitů závitníky přijímá jako zásadní myšlenku, stejně jako nitrodřeňové hřebování.

Celé období pobytu v Balgristu se vzdělává v operativní ortopedii, zkouší nové postupy, léčí zlomeniny a testuje všechny dostupné techniky osteosyntézy. Z  literatury jsou to zejména dva zdroje, které studuje - knihy A. Lambotta a  Danise. Jednou týdně operuje na různých pracovištích ubudoucích AO přátel. V  roce 1956 se stává odborným lékařem pro ortopedii a připravuje svoji habitační práci „Hüftnahen Osteotomien“. Exaktně cituje Zahradníčka, jeho pertrochanterickou derotativní osteotomii se zkrácením femuru i jeho osteosyntézu hřebem a cerkláží. V roce 1957 habilituje, avšak na konzervativní klinice prof. Francillona „tyto novoty dále zkoušet nemůže“. Rozcházejí se. Habilitační práce vychází jako monografie „Hüftnahen Femurosteotomien“ (1957).

Už od roku 1952, kdy se na vojně spřátelil se Schneiderem, začínají přípravné práce na AO. V roce 1953 se k příznivcům této myšlenky přidává Willenegger, který pro spolupráci v roce 1956 získává také Allgöwera.

Hlavními cíli, které si Müller stanovil, jsou: anatomická rekonstrukce zlomenin, obnova funkce poraněných končetin (časné zatěžování), krátká hospitalizace - brzký návrat do práce, šetření měkkých tkání, svalů a cév.

Léčebné principy, které přijal, spočívají v Küntscherově hřebování, kompresní dlaze podle Danise, zevní osteosyntéze (rámová fixace Charnleyova, Lambottův fixatér) a v tahové cerkláži. Všechny tyto postupy modernizuje.

Významné bylo jeho setkání v dubnu 1958 s Robertem Matysem - majitelem malé továrničky, se kterým za 3 roky vytvořil základní instrumentária a implantáty v kazetách. Vytváří technickou komisi, které až do roku 1982 předsedá.

Rozhodující je však datum 6. října 1958, kdy byla založena Arbeitgemeinschaft für Osteosynthesefragen AO (11 švýcarských chirurgů). Sekretářem je jmenován M. E. Müller, předsedou (Hauptmann) je Schneider, dalšími členy byli Willenegger, Allgöwer, Bandi a další. Stanovili si čtyři nosné sloupy činnosti:

V prosinci 1960 je v Davosu organizován první AO kurz. Tato tradice trvá dodnes.

Zajímavá byla náplň práce a života M. E. Müllera v letech 1957-1960. S  kufříkem plným kazet s nástroji a implantáty cestuje a operuje po celém Švýcarsku. Pracuje na zdokonalení instrumentária a implantátů, zkouší nové techniky, vyučuje a získává další příznivce.

ACHOT 3/2009

V roce 1960 je doc. M. E. Müller jmenován přednostou nově postavené ortopedicko-traumatologické kliniky v St. Gallenu se 180 lůžky. Zde nastává zlaté období Müllerovy školy. Vytváří pilotní kliniku AO, kde se operuje, dokumentuje a učí podle Müllerových představ. Zástupcem Müllera se stává B. G. Weber, spolupracovník z Balgristu. Touto školou prošlo 85 přednostů vedoucích pracovišť po celém světě, ke kterým se rovněž řadím.

Vedle osteosyntézy od roku 1961 M. E. Müller rozvíjí i endoprotetiku kyčelního kloubu. V roce 1965 zavádí banánový dřík umožňující výkon bez odtětí trochanterů - postup při náhradě kyčelního kloubu, který se rychle rozšířil do celého světa. V roce 1966 zahajuje firma Protek výrobu kyčelních náhrad, kterou Müller zakládá. V roce 1963 se stává Müller současně také přednostou ortopedické kliniky v Bernu, kam dojíždí každý pátek. Přednáší studentům, operuje. V roce 1967 přechází definitivně ze St. Gallenu do Bernu a jeho nástupcem v St. Gallenu se stává B. G. Weber.

V roce 1968 zakládá v Bernu Foundation für Forbildung, Forschung und Dokumentation in Orthopaedischen Chirurgie. V Bernu se během své další kariéry stává děkanem lékařské fakulty, přijímá řadu významných funkcí a v roce 1982 předává technickou komisi AO, založenou v roce 1955, prof. Stefanovi Perrenovi.

ACHOT 3/2009

S prof. M. E. Müllerem jsme měli možnost navázat kontakt, navštívit kliniku v  St. Gallenu společně s doc. Stryhalem v lednu 1965. M. E. Müller si vysoce vážil prof. Zahradníčka, znal jeho kyčelní chirurgii. V roce 1968 navštívil v  Československu náš kongres v Karviné společně s prof. Weberem, prof. Küntscherem, J. Judetem a prof. Ehaltem. Byl naším hostem i v roce 1988 při příležitosti kongresu pod patronací SICOT v Praze, kde mu bylo uděleno čestné členství naší ortopedické společnosti. Byl naším přítelem.

V osobě prof. M. E. Müllera odchází velká autorita světové ortopedie. Na přelomu tisíciletí byl vyhlášen za největší ortopedickou osobnost 20. století.

Prof. MUDr. Oldřich Čech, DrSc.

Zpět


Nabídka nakladatelství:

 

Peter Wendsche, Radek Veselý et al.
Traumatologie

Traumatologie

Druhé, přepracované a rozšířené vydání

 

Jan Lebl, Zdeněk Šumník, Ondřej Souček, Hana Malcová, Klára Maratová, Jana Plešková, Štěpánka Průhová, Jan Štulík, Lukáš Wagenknecht
Onemocnění skeletu u dětí

Onemocnění skeletu u dětí

Motolské pediatrické semináře 4

 

Jiří Skála-Rosenbaum, Valér Džupa, Martin Krbec et al.
Zlomeniny proximálního femuru

Zlomeniny proximálního femuru

 

Jiří Kříž et al.
Poranění míchy

Poranění míchy

Příčiny, důsledky, organizace péče