Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Zprávy z ČSOT / Reports from ČSOT

ACTA CHIRURGIAE ORTHOPAEDICAE ET TRAUMATOLOGIAE ČECHOSL.,
77, 2010, p. 156

AO Trauma European Faculty Seminar (Davos, 10.-12. 12. 2009)

Repozice, repozice a znovu repozice, tak by se dal charakterizovat AO Trauma European Faculty Meeting, který se již potřetí konal ve dnech 10.-12. 12. 2009 ve švýcarském Davosu a kterého jsem měl možnost aktivně se zúčastnit. Seminář byl určen pro členy evropské mezinárodní fakulty AO a zúčastnilo se ho celkem 68 lékařů z 19 zemí Evropy. Nejvíce zastoupeno bylo Švýcarsko a Německo, ostatní země byly zastoupeny 1-3 lékaři. Chairmanem semináře byl Emanuel Gautier (CH), co-chairmany Peter Giannoudis (Leeds, GB) a Matěj Cimmerman (Lublaň, SLO) pro anglickou část programu, Christoph Sommer (CH) a Stephan Caja (CH) pro německou část programu.

Hlavním cílem semináře byla výměna zkušeností s léčbou komplexních případů mezi jednotlivými účastníky. Oproti minulým rokům bylo stanoveno jednotné téma "Komplikace léčby metafyzární zlomeniny v hraniční indikaci pro ošetření hřebem-dlahou". Další změnou bylo přidání úvodního plenárního zasedání, které bylo společné pro všechny účastníky, od odpoledne prvního dne pak seminář probíhal opět ve dvou sekcích - anglické a německé. Program byl rozdělen do bloků 4-6 prezentací dle částí končetin. Každý účastník měl 5 minut na prezentaci své kazuistiky a následně probíhala lOminutová diskuse hodnotící postup, možné varianty léčby a další otázky týkající se ošetření zlomeniny. Celkem bylo v anglické i německé části programu diskutováno 32 kazuistik.

V anglické části programu, které jsem se zúčastnil, byly nejvíce zastoupeny distální femur, proximální a distální tibie. Zatímco někdy byla od počátku případu zřejmá chyba bud v indikaci, nebo v provedení osteosyntézy, jindy bylo velmi obtížné najít moment, kde se stala chyba, nebo odpovědět na otázku, co udělat příště jinak. Nelze pochopitelně popsat všechny kazuistiky, proto shrnu "take home messages", které byly na konci každého bloku definovány.

1. Polytraumatizovaní pacienti mají vysokou četnost přehlédnutých poranění, nebolestivý pakloub umožňuje déle vyčkávat s intervencí - zde proběhla velmi živá diskuse o časnosti a vůbec nutnosti intervence - závod mezi hojením zlomeniny a selháním implantátu, vždy by měla být vyvážena stabilita a  biologie.

2. Pro každou zlomeninu na základě vyšetření zvolit optimální implantát, torze je rozhodující dislokační silou zlomenin humeru, pro distální metafyzární zlomeniny femuru a tibie zvažovat doplnění CT pro možnost intraartikulárních fissur, zvažovat osteotomii fibuly u pakloubů tibie.

3. "Udělej to správně hned napoprvé", revizní operace jsou nesrovnatelně náročnější. Optimální repozice je klíčem ke zhojení zlomeniny. Subtrochanterické a reverzní zlomeniny proximálního femuru vyžadují otevřenou repozici.

4. Při antegrádním hřebování zlomenin distálního femuru je nezbytná dostatečná délka hřebu, implantace DBM může být následována aseptickou reakcí vyžadující revizi a debridement, aplikace BMP při léčbě pseudoartróz intramedulárně zajistí maximální účinnost aplikace, pro periprotetické zlomeniny vždy k  dispozici několik scénářů ošetření.

5. Při léčbě pseudoartrózy dlahou je třeba vždy dodržet principy absolutní stability, etážové zlomeniny tibie mají vysoký index komplikací, t. č. není konsensus ohledně definice pseudoartrózy, pozor na rotační úchylky zlomenin distální tibie.

Kdybych měl vybrat nejčastěji formulované "pravdy", asi by to byly tyto: věnovat maximální pozornost hned prvnímu definitivnímu ošetření každé zlomeniny a snažit se o co nejlepší repozici fragmentů, neboli repozice, repozice a znovu repozice. Dodržení těchto pravidel poskytne pacientovi největší šanci na primární zhojení zlomeniny.

Až na některé výjimky (účastníci z Gruzie nebo Srbska) nebyly patrné výraznější rozdíly v kvalitě ošetření mezi pacienty jednotlivých zemí Evropy, na druhou stranu původ z určitého pracoviště (Hannover, Charitě, AKH Vídeň a  další) garantoval velmi vysokou úroveň již primárního ošetření. Já sám jsem svou kazuistiku "Selhání dlahové ostaosyntézy u zlomeniny distální metafýzy tibie" přednesl na úvodním plenárním zasedání.

Seminář byl zahájen banketem v podvečer 10. 12. a celý proběhl ve velmi přátelské atmosféře. Díky mohutnému času na diskuse mohl být každý případ probrán opravdu podrobně. Zasněžený Davos přinesl navíc všem účastníkům kromě odborných zážitků i možnost alespoň dočasného úkrytu před předvánočním shonem.

V dalších dnech jsem se účastnil pánevního kurzu. Jeho největší předností byly - vynikající složení fakulty (O'Reilly, Mayo, Pohlemann, Rommens, Sims a další) , značný podíl praktických cvičení - osteosyntézy jednotlivých typů zlomenin a  oproti dřívějšku i zařazení cvičení na kadaverech - nácvik základních operačních přístupů. Ošetření traumat pánve a acetabula patří k nejobtížnějším částem traumatologie a dá se říci, že i velmi zkušení operatéři se zde stále mají co učit. Naše pracoviště se postupně dostává v této oblasti na slušnou evropskou úroveň i díky možnosti se podobných kurzů účastnit.

MUDr. Martin Kloub,
České Budějovice

Zpět


Nabídka nakladatelství:

 

Peter Wendsche, Radek Veselý et al.
Traumatologie

Traumatologie

Druhé, přepracované a rozšířené vydání

 

Jan Lebl, Zdeněk Šumník, Ondřej Souček, Hana Malcová, Klára Maratová, Jana Plešková, Štěpánka Průhová, Jan Štulík, Lukáš Wagenknecht
Onemocnění skeletu u dětí

Onemocnění skeletu u dětí

Motolské pediatrické semináře 4

 

Jiří Skála-Rosenbaum, Valér Džupa, Martin Krbec et al.
Zlomeniny proximálního femuru

Zlomeniny proximálního femuru

 

Jiří Kříž et al.
Poranění míchy

Poranění míchy

Příčiny, důsledky, organizace péče