Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Zprávy z ČSOT / Reports from ČSOT

ACTA CHIRURGIAE ORTHOPAEDICAE ET TRAUMATOLOGIAE ČECHOSL.,
77, 2010, p. 159

Zpráva z AO kurzu v Davosu

Ve dnech 14.-18. 12. 2009 se konal v Kongresovém centru v Davosu AO kurz. Uskutečnil se za finanční a materiální podpory firmy Synťhes, oficiálního partnera organizace AO. Zúčastnil jsem se kurzu Advanced, ve kterém bylo 284 přihlášených lékařů z celého světa. Bylo dodrženo tradiční dělení kurzu na tematicky zaměřené bloky přednášek, praktická cvičení na modelech a diskusní skupiny. Podrobně byla probrána biomechanika úrazů, repozic poraněného skeletu a hojení měkkých tkání i kostí v závislosti na typu stabilizace. Opakovaně byla probíraná metodika přímé a nepřímé repozice, absolutní a relativní stability použité fixace a hojení v závislosti na použitém typu terapie.

Většina přednášených diagnosticko-léčebných metod nepřinesla výrazné odlišnosti od námi používaných postupů. U akutních úrazů zůstává tendence k  časné stabilizaci, pokud to stav pacienta umožňuje. Byla opakovaně zdůrazňována nutnost sledovat měkké tkáně, které jsou predilekčním faktorem hojení celé poraněné části těla.

Aplikace hřebů do diafýz dlouhých kostí dolních končetin je již standardní metodikou, většinou nepředvrtávaných. Aplikace hřebů do diafýzy humeru však hlavně u amerických přednášejících není často používána (jejich hlavním stabilizačním prvkem je dlahování), častější použití hřebů je u evropských kolegů.

Velká pozornost byla věnována systému LCP (Locking Compression Plate), které jsou používány velmi často, hlavně v oblastech periartikulárních. Za dobu jejich používání byla dopodrobna zkoumána biomechanika aplikace a hojení LCP systémů, byly probrány aplikace dlah (MIPO a otevřeně) a způsoby a četnost použití šroubů konvenčních i LHS, fixujících dlahy ke skeletu. U metafyzárních a diafyzárních zlomenin je správné dodržet princip přemosťující fixace, tedy relativní stability, bez aplikace šroubů do všech otvorů ve dlaze. Byly ukázány klinické případy nezhojených zlomenin, většinou na základě nedodržení principů aplikace LCP systému. Opakovaně bylo zdůrazňováno, že nejdůležitější je správné dodržení pravidel používaného stabilizačního systému.

Důsledně byla probrána léčba otevřených zlomenin diafyzárních i  periartikulárních. Jednoduchá aplikace přemosťujícího zevního fixatéru s  léčbou měkkých tkání byla ve většině případů první alternativou léčby u  zlomenin Tscherne 3A, s následnou stabilizací většinou LCP systémem nebo hřebem ve druhé době, dle typu poranění. U typů zlomenin do 2. stupně bylo první volbou stabilizace nevrtaným hřebem či LCP systémem.

Zlomeniny periprotetické jsou velmi často složitou problematikou z důvodů cizího materiálu (protéza) a porotické kosti. Složitost této problematiky je velká a každá zlomenina je svým způsobem velmi specifická. Velmi často jsou používány kombinace LCP systému s fixačními pásky, případně replantace endoprotéz.

Zlomeniny pánve mohou být až život ohrožující poranění. Velmi časná stabilizace pánevního kruhu pánevní bandáží byla ve většině případů metodou volby, s následnou stabilizací zevní nebo vnitřní fixace. Rozebrána byla problematika stavění krvácení v oblasti pánve, kdy vznikly dva tábory - stavění krvácení tamponádou nebo katetrizací - záleželo na pracovišti a  zkušenostech ošetřujícího personálu.

Praktická cvičení byla realizována na 12 stolech, na každém 6 pracovišť. Jednalo se o stabilizace složitých periartikulárních zlomenin typu C, vše pomocí LCP systémů a dlah firmy Synťhes. U některých cvičení bylo jasně dáno, jak se má zlomenina stabilizovat, včetně metodického návodu a implantátů. U  některých cvičení (např. zlomenina pilonu) byly možnosti stabilizace více způsoby, např. zevní fixací různého typu nebo LCP systémem. Každý lékař si zvolil svůj způsob stabilizace, který musel v diskusi před všemi obhájit. Tato varianta praktického cvičení mi připadala nejpřínosnější.

Pravidelné diskusní skupiny v počtu kolem 10 lékařů byly, podle mého názoru, velmi přínosné. Některé kazuistiky byly ošetřovány i staršími způsoby fixace (např. kondylární dlahy apod.), což bylo pro některé mladé kolegy již známo pouze z vyprávění. Většina diskusí byla vedena k opakování principů ošetřování - tedy vyšetření, co jiného by ještě mohlo u daného úrazu být poraněno, jaké jsou možnosti vyšetření a následného ošetření.

Celkově hodnotím celý kurz velmi pozitivně. Přestože jsem většinu probírané problematiky znal z denní praxe, bylo velmi přínosné vyslechnout názory přednášejících, diskutovat s nimi o různých možnostech ošetřování pacientů a  také sledovat reakce kolegů v diskusních skupinách. I praktická cvičení byla velmi přínosná, převážně z důvodů osvěžení si metodiky aplikace jednotlivých stabilizačních komponent.

Libor Paša, Brno

Zpět


Nabídka nakladatelství:

 

Peter Wendsche, Radek Veselý et al.
Traumatologie

Traumatologie

Druhé, přepracované a rozšířené vydání

 

Jan Lebl, Zdeněk Šumník, Ondřej Souček, Hana Malcová, Klára Maratová, Jana Plešková, Štěpánka Průhová, Jan Štulík, Lukáš Wagenknecht
Onemocnění skeletu u dětí

Onemocnění skeletu u dětí

Motolské pediatrické semináře 4

 

Jiří Skála-Rosenbaum, Valér Džupa, Martin Krbec et al.
Zlomeniny proximálního femuru

Zlomeniny proximálního femuru

 

Jiří Kříž et al.
Poranění míchy

Poranění míchy

Příčiny, důsledky, organizace péče