Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca

Zprávy z ČSOT / Reports from ČSOT

ACTA CHIRURGIAE ORTHOPAEDICAE ET TRAUMATOLOGIAE ČECHOSL.,
73, 2006, p. 430

AO Regional Courses (Belek/Antalya, Turecko 27. - 31. 5. 2006)

Před lety se AO International rozhodla uspořádat "Regionální kurzy" v Evropě, které by měly dekomprimovat kurzy v Davosu. Po dvou letech v Portoroži, Slovinsko, se další "Regionální kurzy" (doposud nedefinovaného regionu) konaly v Beleku, nedaleko jihoturecké Antalye. Stejně jako v Portoroži měli i letos v Beleku členové české skupiny AO Alumni příležitost se aktivně účastnit jako referenti či stolní instruktoři. Kurzů se zúčastnili i další naši kolegové.

Zpráva o kurzu pro pokročilé (Advances in fracture management)

Cíle kurzu byly stejné jako u kurzů předchozích: prohloubení chápání uceleného managementu u léčení zlomenin, zkvalitnění rozhodnutí (decision making) při komplexním léčení poranění v souvislosti s principy AO (Principles in fracture treatmeni) , informovanost o nejnovějších výzkumných výsledcích týkající se traumatologie, seznámení se s novými léčebnými technikami, technologiemi a alternativními postupy v léčení zlomenin and last but not least, pochopení evoluce AO filozofie a edukce s dohledem na nové technologie.

Vedoucími kurzu (Chairmen) byli Angličan Keith Willet, Oxford, U. K., Haluk Agus, Turecko a bývalý prezident AOI a čestný člen české skupiny AOAA Thomas Ruedi, Davos.

I když cíle byly stejné, způsob realizace byl poněkud odlišný: jen 360 min. (22,5 %) celého výukového času bylo věnováno přednáškám, naopak 1600 minut (50,6 %) diskusím a 430 minut (26,9 %) praktikám u stolů. Ukázalo se, že toto rozdělení bylo účastníky pozitivně přijato, poněvadž měli možnost v menších skupinách diskutovat o problémech. Ty se projevily hlavně v ovlivnění "operační filozofie" vybavením pracovišť. Účastníci kurzu byli z Izraele, Polska, Estonska, České republiky, Slovinska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Jordánská, Turecka, Slovenska, Belgie, Chorvatska, Černé Hory, Malty a Maďarska. Diskuse byla ovlivněná různými znalostmi angličtiny účastníků.

Není třeba zdůrazňovat, že přednášky bývalého prezidenta AO Foundation, /. Kellama, U. S. A.: Tissue vitality and injury effect, Pelvis - Initial assessment, stability and open fractures, anglického chairmana K. Willetta: The effects of reduction and fixation Techniques an healing, Spinal clearance, Bone growth, epiphyseal remodelling, Tarsometatar-salpoint injurie, holandského kolegy C. van der Werken: Principles of fracture treatment in distalfemor fractures, nebo Th. Riiediho: Principles and fracture treatment indistal tibia fractures zvláště vynikly. Nicméně všechny přednášky byly velice kladně evaluovány: R. Mosheiff, Izrael: New implant principles, Managing ofbone defects, Timing ofinterventions, H. Agus, Turecko: Principles of intraarticular fractures of the prox. humerus, Subtrochanteric fractures, Bonzar, Polsko: Principles and fracture treatment of distal rádius fractures, A. lotov, Bulharsko: Acetabulum fractures, initial care, A. Páce, Itálie (President AO Alumni): Peri-prosthetic fractures, Y. Ates, Turecko: Open fractures, A. Aleš, Slovinsko: Long bone injurie and Shift remodelling, M. Andoljsek: Calcaneal fractures. Z ČR měl velkou čest přednášet P. Wendsche: Principles and fracture treatment for produmal tibia fractures.

U všech přednášek bylo zdůrazněno, že nejen zlomenina kosti je následkem úrazu, ale i celkový stav pacienta, odezva těla na úraz, poranění měkkých tkání a následky poranění (infekce, kompartment syndrom, pseudoartrózy).

Kurz byl doplněn šesti praktickými cvičeními: LCP on distal tibia, PHILOS, LISS on distalfemor, TEN, Calcaneal fracture, Expert tibia nail. Je obvyklé, že se dnes cvičí v kurzech LCP na všech koncích končetin, také tibia nail bývá často předmětem praktického cvičení, ale že jsme cvičili elastický hřeb (TEN) a osteosyntézu kosti patní, bylo i pro nás "faculty" novinkou.

Jak je zvykem u mezinárodních kurzů, setkali jsme se zde se starými přáteli a uzavřeli jsme přátelství nová. Naučili jsme se trošku odlišnému stylu výuky. Určitě jsme se ale vrátili s novými poznatky, zkušenostmi a myšlenkami pro zkvalitnění práce doma.

Závěrem lze říci, že nikdo z organizátorů nedokázal jasně odpovědět, co znamená "Regional AO Courses". O jaký region se vlastně jedná. Navržené jméno "nového regionu" (Mid-european Region) jistě není výstižné, když jsou členy této regionální skupiny Izrael, Turecko, Bulharsko, stejně jako Estonsko nebo Polsko. Klademe si otázku, co udělat, aby čeští traumatologové mohli nadále přednášet a působit jako stolní instruktoři? Náš Trustee (prof. MUDr. /. Bartoníček, CSc.) patří v AO-Foundation do skupiny Central European. Toto zařazení jistě postihne lokální a historické zařazení ČR v Evropě.

Z naší republiky ze zúčastnili kurzu P. Prušenovský, Ostrava, P. Toufar, České Budějovice, J. Filipínský, Brno, P. Menšík, Zlín a R. Mišičko, Ústí n. L.

Peter Wendsche

Zpráva z kurzu "Principy operační léčby zlomenin" v rámci 3. AO regionálních kurzů pro střední Evropu (27. - 31. květen 2006, Antalye, Turecko)

Měl jsem možnost účastnit se jako člen mezinárodní fakulty kurzu "Principles of Operative Fracture Treatment" probíhajícího od 27. do 31. května 2006 spolu s kurzy "Advanced" a "Spine" v rámci 3rd AO Regional Courses for Central Europe v jednom z hotelových komplexů na jihozápadním pobřeží Středozemního moře poblíž Antalye v Turecku.

Výkonnými "chairmens" kurzu byli Stuart J. Matthews a Nigel Rositter z Velké Británie, dále Isiklar Ugur z Turecka a Thomas Rüedi ze Švýcarska. V mezinárodní fakultě byly zastoupeny všechny uvedené země.

64 účastníků kurzu z 9 zemí (Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Izrael, Maďarsko, Polsko, Řecko, Slovinsko, Turecko) absolvovalo během čtyřdenního programu 25 přednášek, 3 diskusní sezení v 6 skupinách a 8 praktických cvičení.

Témata byla shodná s náplní, jak ji známe z AO kurzů -"Principles..." na domácí i mezinárodní půdě, tzn. že pokrývala patofyziologii, klasifikace, plánování, aspekty léčby zlomenin diafyzárních a metafyzárních a základní osteo-syntetické techniky a implantáty, včetně LCP, o jejichž vzniku, vývoji a současné praxi přednesl přehledný referát Thomas Rúedi. Podstatným aspektem byl důraz na řetězec souvislostí: mechanismus - poranění měkkých tkání - morfologie zlomeniny - stabilita absolutní / relativní - kostní hojení.

Mohu konstatovat zřetelný posun výuky směrem ke zohledňování jak celkového stavu pacienta (očekávání a věk, komorbidita, celkové zranění), tak stupně poranění měkkých tkání při stanovení timingu a technik osteosyntézy. "Damage control orthopaedic surgery versus Early total care" byla věnována přednáška, "Decision making and priorities setting" u vysokoenergeticky zraněných pacientů diskutováno plénem na 3 kazuistikách a aforismus, že zlomenina znamená poranění měkkých tkání komplikované kostní nestabilitou, byl připomínán soustavně. Je to pozitivní vývoj a frekventanti tyto informace sami požadují. Dle mého názoru je aktuálním úkolem ještě přehledněji zasadit principy taktiky ošetření pohybového aparátu u polytraumatu do kontextu priorit vyplývajících z patofyziologie a těmito otázkami a poznatky vždy "zreálňovat" v diskusích probírané kazuistiky.

Soudě podle vlastní diskusní skupiny, byla průměrná doba praxe frekventantů kurzu mezi 3-5 lety. Tito lékaři mají již určitou vlastní klinickou zkušenost, kterou si nově konturují na pozadí uváděných principů a porovnávají s ostatními účastníky, mají dotazy a jsou schopni diskutovat. Nebylo tomu tak například v roce 2005 v Davosu, kde byl profesní věk účastníků 0,5-3 roky.

Byla to moje první zkušenost s anglickou didaktikou a mohu říci, že velmi pozitivní a inspirující. Angličtí lektoři položili důraz na skupinové diskuse klinických případů, ke kterým připravili po 12-15 stručných kazuistikách formou obrazovou i textovou v okruzích: principy léčby zlomenin; zlomeniny diafyzární a zlomeniny artikulární. Praktická cvičení, která označili za druhou nejvýtěžnější didaktickou formu, byla vždy nejen uvozena a ukončena zdůrazněním jejich přínosu, ale také prostoupena demonstracemi chyb ohrožujících praktický výsledek. V přednáškách žádali předem a sami důsledně uplatňovali jednoduchost formy a osovou přehlednost obsahu podřízené snaze o zdůraznění 3 - 4 nosných faktů v jedné přednášce s jasným závěrečným "message". Oba angličtí vedoucí kurzu vstupovali aktivně do průběhu diskusí i cvičení, zařazovali neformální názorné praktické demonstrace, často s využitím posluchačů (např. ukázky podstaty teorie "strain" nebo biomechaniky zevní fixace), často oslovovali s dotazy konkrétní posluchače či zadávali úkoly skupinám posluchačů (např. stručné souhrny jednotlivých problematik probraných během dne). Denní porady vedoucích kurzů s ostatními členy fakulty představovaly feedback k dalšímu zdokonalení výuky.

Kombinací neformálního, avšak aktivního vystupování spolu se striktním důrazem na přehlednost předávané informace ve všech částech a vtažením auditoria i ostatních členů fakulty do "děje" se oběma anglickým lektorům podařil skutečně interaktivní kurz, ve kterém byly PRINCIPY nej en předneseny a ukázány, ale i pochopeny a zapamatovány.

Kurz splnil jak základní poslání, tzn. výuku principů operační léčby zlomenin, tak poslání "nadstavbové", vložené do vínku těmto regionálním kurzům Thomasem Rüedim, tj. vzájemné poznávání, sbližování a rozvoj úrovně péče o zranění pohybového aparátu v konkrétním sociogeografickém regionu. Byl jsem překvapen, že s kolegy z Bulharska a Slovinska, se kterými jsem vedl jednu diskusní skupinu, jsme měli nejen velmi blízké názory, ale i podobné organizačně technické i ekonomické překážky v domácí praxi. Jsme sice geograficky na nejzápadnější výspě části "East" regionu "Central Europe" a struktura naší zdravotní péče je patrně nad průměrem této oblasti, přesto si však myslím, že při spolupráci se zeměmi tohoto rozvíjejícího se regionu můžeme získat i nabídnout v tomto případě doškolování více, než by tomu bylo při event. spojení se zeměmi západní Evropy. Nezanedbatelný je i fakt, že jednací jazyk angličtina je pro většinu účastníků i členů fakulty jazykem druhým a komunikace je tak snazší.

Teprve během odletu z Istanbulu, mě při pohledu na metropoli Turecka napadlo, že Cyril s Metodějem přišli z Cařihradu.

MUDr. Tomáš Dědek, Ph.D.,
Chirurgická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové

Zpět


Nabídka nakladatelství:

 

Peter Wendsche, Radek Veselý et al.
Úskalí a komplikace při léčení zlomenin

Úskalí a komplikace při léčení zlomenin

 

Petr Chládek
Femoroacetabulární impingement syndrom

Femoroacetabulární impingement syndrom

 

Ctibor Povýšil
Patomorfologie chorob kostí a kloubů

Patomorfologie chorob kostí a kloubů